Provázíme děti na jejich cestě k samostatnosti.

Péčí o rostlinky a sledováním procesu růstu (klíčení, růst, květ, plod) děti na školičkové zahradě přirozeným způsobem získávají lásku k přírodě. Aktivity s vodou patří k nejoblíbenějším venkovním činnostem. Nesmírně je baví a získávají jimi prostor pro objevování tvarů, struktur a chutí.

Činnostmi jako loupání a krájení ovoce, příprava vlastní svačinky, nalévání vody či čaje z malých džbánků získávají děti více než jen rozvoj jemné motoriky. Děti při těchto aktivitách nabývají velmi důležitou důvěru ve své schopnosti a zručnosti.

„Vše, co dělám, má nějaký dopad na mne, prostředí a lidi v mém okolí.“ Skrze reálné situace jako je umývání rukou, utírání rozlité vody, sbírání spadlých předmětů nebo ukládání hraček zpět na místo děti poznávají vztah mezi příčinou a důsledkem přirozeným způsobem.

Oblékání, svlékání, rozepínání či zapínání oblečení jsou náročné aktivity, které dětem pomáhají prohlubovat koncentraci, zdokonalovat jemnou motoriku a zlepšovat koordinaci oka a ruky.

Hudba naplňuje duši. Batolata se prostřednictvím hudby učí rozpoznávat nové zvuky a slova, rozeznávají své smysly a porozumění, obohacují svou slovní zásobu.

K obohacování slovní zásoby využíváme techniky přechodu od konkrétního k abstraktnímu. Děti milují miniatury předmětů, poznávání jejich vzhledu a tvaru na obrázcích. Těší se z každého nového objevu a postupnými kroky procházejí jednotlivými fázemi poznávání jazyka.

Děti se nejlépe učí nová slova v momentech, kdy s nimi manipulují. Zbožňují propojování modelů zvířat a věcí s knížkami. Stávají se objeviteli a poznávají nejen daný předmět nebo zvířátko, ale také prostředí, ve kterém se nachází.

Každý předmět ve školičce dává dětem prostor na rozšiřování slovní zásoby. Učí se jména živých květin, rozlišují barvy a tvary při třídění prádla a různých předmětů, poznávají různé velikosti a váhy při manipulaci s reálnými předměty každodenní potřeby.

Ruka je nástrojem mysli. Prostřednictvím rukou naše myšlenky a pocity dostávají reálnou podobu. Všechno, co se nachází okolo nás, je výsledkem práce rukou. Rozvoj motoriky, jemné i hrubé, je pro děti v tomto věku nesmírně důležité.

Stříhání nebo navlékání jsou činnosti, které vyžadují jemný a přesný pohyb rukou, soustředění a klidnou mysl. Děti už v batolecím věku dokáží pod laskavým vedením pracovat s šicí jehlou.

Malé předměty děti přitahují a manipulací s nimi připravují své ruce na psaní ve školním věku. Aktivity, jako je například vytváření barevných obrazců, dětem pomáhají procvičovat jemné pohyby jejich ručiček.

Při aktivitách, jako odšťavňování nebo krájení jablíčka, děti experimentují se silou, zručností i chutí. Poznávají, jak moc zatlačit prsty a otočit zápěstím, aby se uvolnila šťáva mandarinky či jaký tlak musí vynaložit na to, aby dokázaly kráječem rozdělit plátky jablka na menší kousky.

V bezpečném a láskyplném prostředí děti poprvé zjišťují, jaké to je žít ve společnosti lidí, kteří nejsou součástí jejich rodiny. Lásku a péči dospělých, kteří se o ně starají zrcadlí ve svém vlastním jednání.

Počkat, než na mě přijde řada. Zanechat po sobě čistý stůl, aby se mohli najíst jiní. Umět si říct o pomoc, když ji potřebuji. Umět poděkovat. Vnímat nejen své potřeby, ale také potřeby jiných lidí okolo sebe. Podat pomocnou ruky, když jí někdo potřebuje. To všechno jsou sociální zkušenosti, které nám umožňují cítit se dobře tam, kde jsme a umožnit druhým, aby se cítili pohodlně.

Děti se neučí sociální dovednosti od dospělých, ale v každodenní interakci mezi sebou. Zkouší, co funguje a co nefunguje.

Děti milují zvířátka, a proto jsou neoddělitelnou součástí školičky. Péči o ně (krmení, výměna vody, čištění klece) a manipulací s nimi, se učí empatii a laskavému zacházení s jinými živými tvory.